Vizuální umění je termín, který zahrnuje různé druhy umělecké tvorby, jako kresbu, malbu, sochařství, design a v současnosti také nová média a počítačové umění. Existují různé druhy vizuálního umění, a to od akademického a náboženského až po dekorativní umění a instalace za použití nových médií. Kombinace estetiky, intelektuálního myšlení, a mistrovských schopností tradičně přináší objektu označení “umělecký”. Definice umění se v různých tradicích (kulturních a historických obdobích) liší. Historikové umění a kritici často rozlišují “krásné umění” od kategorie “tvorba a řemeslo”, kde je dávána přednost funkčnosti a užitečnosti před abstraktními tvůrčími ideami a kocepty. Estetické normy formovaly v průběhu dějin různé ideologie zaštiťované institucemi a různými formami patronátu. Stejně tak historické události (války, násilí, a ekonomická situace) měnili zažité vztahy umění ke světu. Na konci dvacátého století  redefinoval “význam” umění postmodernismus a přesunul jej směrem od objektivního k subjektivnímu. Díky tomu je hodnota většiny současné umělecké tvorby vytvářena za účasti diváků, jejichž postoje a osobní zkušenosti přispívají k tvorbě smysluplného uměleckého zážitku. V současném světě, stále více zprostředkovávaném vizuální, technologickou kulturou se studie  vizuálního uměním pokoušejí uchopit uměleckou tvorbu nejen v pojmech sociální a politické historie, ale také jako sémiotiku viděného, která zahrnuje porozumění významu obrazu pro pozorovatele. To zahrnuje znovupromýšlení významu vizuální gramotnosti, která popisuje, jak diváci poznávají, analyzují a interpretují, tedy “čtou” široké spektrum obrazů.

Po desetiletích, kdy byly Romové kulturně prezentováni jinými, začínají být v současnosti Romští vizuální umělci přijímáni do oficiální, institucionalizované kultury samy o sobě. Jako umělci využívají legitimního práva zvolit si, jestli jejich umělecká tvorba bude přímo a vědomě reprezentovat Romskou kulturu, nebo bude pouze ovlivněna Romskou identitou, která je součástí jejich života a zkušenosti. Tak jako v případě jiných, na světovém trhu tradičně méně zastoupených etnických a kulturních komunit, musí Romští umělci stále zápasit s vědomím, že diváci očekávají antropologická, nebo etnografická zobrazení málo známých, nebo nepochopených aspektů Romské kultury. Avšak Romské umění, i když do různé míry odráží mnohé jazykové, kulturní a historické dimenze, života Romů po celém světě, se různí podle uměleckých vizí každého jednotlivého umělce. Vize těchto umělců zahrnují Porrajmos, diskriminaci a pronásledování a symboly spojené s Indickým původem, putováním a nomádismem.

 Mezi známé Romské umělce patří: Ceija Stojka (Rakousko), a rodina Stojků která přežila Holocaust, Karlis Rudevics (Lotyšsko), Gabi Jimenez (Francie), János Balázs (Maďarsko), István Szentandrássy (Maďarsko), Daniel Baker (Anglie), Katarzyna Pollok (Ukrajina/Polsko), Sandra Jayat (Itálie), Bruno Morelli (Itálie), a Helios Gómez (Španělsko). Maďarský malíř Zoltán Ádám dosáhl proslulosti sérií portrétů Romů, Tímea Junghaus Maďarský Rom psal o Romských malířích z umělecko-historické perspektivy. V nedávné době se místem pro prezentaci některých Romských umělců stal Romský pavillion na Biennale di Venezia (2007). Mnoho Romských malířů a vizuálních umělců se věnuje také kreativnímu psaní, obzvláště poezii. Romská umělkyně z Kanady, Lynn Hutchinson známá pro svá umělecká díla a poezii, se bude spolu s Romskou spisovatelkou Hedinou Sijerčič a dalšími umělci podílet na projektu Call the Witness v Druhém Romském pavilonu na Bienalle di Venezia 2011.

Odkazy:

ACB Galéria (ed), Ádám, Zoltán. Festmények-Akvarellek-Rajzok. 2002-2004, Budapest (2004).

Cigány Kulturális és Közművelődési Egyesület (ed), Alkotások Az - Erdős Kamill Cigány Múzeum - Képzőművészeti Anyagából, Pécs (2005).

Courthiade, Marcel (ed), "Un peintre rrom de Hongrie: Balázs, János (1905-1977)", Missives (Paris: Société littéraire de La Poste et de France Télécom, 2002) (225) 48-49.

Kerékgyártó, István (2007), Szentandrássy István, Budapest: L`Harmattan Kiadó / Kossuth Klub.

ROMBASE, "Personalities", University of Graz, Austria. Available online.

Stoffers, Nina, "Review: The forgotten Europeans. Art of the Romanies, Romanies in art; Modernity from Tradition. Perspectives on Romani/Gypsy cultures", Romani Studies (Liverpool: Liverpool University Press, June 2010) (20, 1) 94-99

Stokstad, Marilyn (2002), Art History. 2nd Edition. Vols 1 & 2, Upper Saddle River: Prentice-Hall, Inc.