Terminologická studia jsou pevně propojena s aplikovanou lingvistikou a specializovaným překladatelstvím a je stále více propojena s počítačovou lingvistikou, multilingvní dokumentací, informacemi, znalostmi a komunikačními vědami, stejně tak jako se zpracováním dat a překladatelskými technologiemi. I když seznamy slov, glosáře a kompilace specializovaného názvosloví existují již stovky let, trvalý systematický a vědecký rozvoj teoretických principů, konceptů, praxe a metodologie, který slouží jako základ  pro terminologický výzkum a jeho aplikace se objevil až na počátku 20.stol. V minulosti byly tvorba, sběr, popis, představování a řízení terminologie důležité pro budování znalostí a s nimi souvisejících diskurzů. Znalosti vědecké povahy byly pro vývoj studia terminologie rozhodující. Internacionalizace vědy donutila vědce ještě před příchodem 20.stol. přijmout vedoucí roli v diskusích o názvosloví, termínech a konceptech v oblastech jejich zájmu. Jak ale poukazuje současná vědecká obec, vědecký diskurs byl běžně považován za univerzální, a díky tomu byly často přehlíženy komplexity a nuance, které vznikaly z odlišnosti lingvistických a kulturních tradic. Tyto tradice mají samozřejmé značný dopad na rétorické rámce, protokoly, a na prezentaci konceptů a informací. Rychlý rozvoj technologií na konci 20.stol., používání internetu a používání angličtiny ke gobálnímu přenosu specifických informací-- obzvláště v medicíně, vědě a technologiích opět přináší požadavek na seriozní výzkum a uvádění terminologie do praxe. I přesto, že se jazyky, kultury a technologie brání úplné standardizaci,  nevyhnutelně závisí na shodě v oblasti jazykových a technických standardů, aby mohly v současném světě efektivně, globálně komunikovat. Mezinárodní organizace pro normalizaci (International organisation for standardization – ISO) je jednou z nejdůležitějších odborných institucí pro stanovování průmyslových a komerčních norem.

Eugen Wüster(Vídeňská škola) je obyčejně označován za jednoho z hlavních zakladatelů moderního studia terminologie. Programy studia po celém světě dnes obvykle kombinují teorii a praxi, které pojímají jednak z preskriptivního, jednak z deskriptivního úhlu pohledu. Základními stavebními kameny studia terminologie jsou pojmy, které v základu organizují naše znalosti a rozumění světu. Jasná definice termínu je jazykovým vyjádřením mentálního konceptu, který pokud je vsazen do vztahu k ostatním konceptům se s nimi sloučí aby vytvořil strukturu znalostí, charakteristickou pro nějakou konkrétní oblast vědění. Zmapování pojmů a konceptů si pak nalezne své praktické využití ve snahách o standardizaci a ve strategiích vyhledávání informací. Teorie a metodologie socioterminologie, sociokognitivní terminologie a komunikativní terminologie zkoumají a popisují jak jsou názvosloví a jazyk používány v každodenním životě. Pro tyto přístupy jsou pojmy považovány za závislé na kontextu, se snadno prostupnými harnicemi. Jejich zastoupení je nepředvídatelně svázáno s jejich současným používáním. Terminografie je metodologická praxe, která se zabývá sběrem, popisem a zpracováním specializovaných pojmů, zatímco terminotika označuje praxi terminografie asistovanou počítačovými nástroji a technologiemi, které vytvářejí termíny a synonyma. Záznamy a databáze dvojjazyčné a vícejazyčné terminologie odrážejí zvláštní okolnosti překladu, přičemž cílové termíny, koncepty, a struktury znalostí nejsou mezi překládanými jazyky identické. Profesionálové v oblasti terminologie používají širokou škálu metodologií a postupů, zatímco profesionální překladatelé spíše používají méně sofistikované programy pro tvorbu databází termínů, většinou omezené na tvorbu dvou- nebo vícejazyčných záznamů, které obsahují pouze minimum dalších údajů jako jsou gramatické kategorie, zdroje atd.

Odkazy:

Bowker, Lynne (ed), Lexicography, terminology, and Translation, Ottawa: University of Ottawa Press, 2006.

Budin, Gerhard (2009), "From Terminologies to Ontologies – Advances in Knowledge Organization" presentation posted on TermNet – International Network for Terminology, "Terminology Blog".

Cabré, M. Teresa (1999), Terminology: Theory, methods and applications, Amsterdam/Philadelphia: John Benjamins Publishing.

Gambier, Yves and Luc Van Doorslaer (eds), Handbook of Translation Studies. Vol. 1, Amsterdam / Philadelphia: John Benjamins Publishing Company, 2010. Also online. Translation Studies Bibliography Online (2004).

L`Homme, Marie-Claude (2008), Initiation à la traductique. 2e édition revue et augmentée, Montreal: linguatech éditeur inc.

L`Homme, Marie-Claude (2004), La terminologie : principes et techniques, Montreal: Les Presses de l`Université de Montréal.

L`Homme, Marie-Claude and Sylvie Vandaele (eds), Lexicographie et Terminologie : Compatibilité des modèles et des méthodes, Ottawa: Les Presses de l`Université d`Ottawa, 2007.

Montgomery, Scott L. (2000), Science in Translation. Movements of Knowledge through Cultures and Time, Chicago/London: The University of Chicago Press.

Wright, Sue Ellen, and Gerhard Budin (1997), Handbook of Terminology Management, Amsterdam / Philadelphia: John Benjamins Publishing Company.