Znaky lokalizace jsou všudypřítomné a zřetelné, s tím jak současné technologie na celém světě transformují náš každodenní profesní, osobní a společenský život. Svoje služby poskytují na základě lokalizovaných aplikací sítě bankomatů, mobilních telefonů, nebo letecké společnosti. Příjmy rostoucího sektoru počítačových her a online her  stále více závisejí na lokalizaci her. Nejnovější verze MS Office a Windows jsou v současnosti lokalizovány do 96 jazyků. Sociální síť Facebook  byla lokalizována do 70 jazyků za pomoci 300.000 dobrovolných překladatelů z řad uživatelů. V únoru 2011 spustil Twitter své Twitter Translation Center, aby zajistil skupinový překlad do mnoha jazyků. Online encyklopedie Wikipedia je dostupná ve 200 jazycích. Statistiky pro mnohojazyčný internet jsou stejně ohromující. Využívání internetu vzrostlo o 444,8% mezi lety 2000-2010, v konkretních číslech o 2.357% v Africe, 1.825% na Středním Východě a 1.032% v Latinské Americe a Karibiku. Google, považovaný za nejpoužívanější vyhledávací nástroj, má v současnosti svůj vyhledávací interface lokalizovaný do minimálně 100 jazyků. Vědom si důležitosti překládání a lokalizace v současném světě,vyvinul Google Translator Toolkit a Google Translate MT aby svým uživatelům usnadnil vícejazyčnou komunikaci.

V technických termínech, “lokalizace” označuje jak specifické úkoly lingvistické, kulturní a technické adaptace digitálního obsahu, tak obecně pro profesionální průmysl, což zahrnuje čtyři hlavní přesahující se oblasti odborného zpracování, tedy globalizaci, internacionalizaci, lokalizaci a překlad (globalization, internationalization, localization, and translation - GILT). G11N hodnotí komerční plány a právní normy týkající se spuštění produktů na bázi digitálního obsahu mimo zemi svého původu. I18N připravuje tento digitální obsah, zaprvé jeho oddělením od programovacího kódu tak, aby zabránil potřebě později měnit zdrojový program, a také často zapisováním zdrojového (lingvistického) obsahu v kontrolovaném jazyce s cílem usnadnit pozdější překlady. L10N zpracovává provádění všech aspektů lingvistické, kulturní a technické adaptace, jejíž je T9N zásadní součástí. Od doby svého vzniku v osmdesátých letech, prošel lokalizační průmysl čtyřmi hlavními fázemi: lokalizací softwaru, webových stránek, her, a mobilních zařízení. Všechny tyto fáze byly v zásadě závislé na vývoji technologií. Zatímco ranné lokalizační projekty spadaly obvykle na vrub soukromým podnikům, v současnosti se stejně tak objevují ve vládních, open source, neziskových a humanitárních iniciativách.

Lokalizace je obyčejně řízena projektovými manažery, kteří jsou pro úspěch projektu zcela nepostradatelní. Jsou zodpovědní za vztahy s klienty a za koordinaci projektového týmu externistů (obvykle outsourcovaného): programátoři, DTP operátoři, webdesignéři, technici lokalizace, odborníci na terminologii, překladatelé, editoři a kontroloři kvality. Důležitou roli hrají technici lokalizace. Tam kde je to možné automatizují procedury, opravují a modifikují kód aby byl materiál uzpůsoben odlišném charakteru kódování a změnám formátu (jako měna, data a čísla) pro odlišné jazyky a kultury. V lokalizačních projektech jsou do různé míry využívány nástroje počítačem asistovaného překladu, lokalizace a strojového překladu, stejně tak jako aplikace pro projektový management a sledování změn. Svět profesionální lokalizace se neustále vyvíjí, tváří v tvář vznikajícím technologiím, vyzíván neustálou potřebou vyvíjet standardy a nové nástroje a posudky pro zacházení s a přípravu všech typů digitálního obsahu (psaný nebo ústní) pro jeho nové formy v překladu. S tím jak stále více jazyků a kultur získává své online zastoupení, posiluje trend lokalizace. Skupinové překládání a dobrovolnické překlady jsou momentálně objektem zájmu profesionálů, akademiků a think-tanků. Konečně, od roku 1987 slouží žurnál Multilingual jako jeden z hlavních  profesionálních zdrojů týkajících se globalizace, internacionalizace, lokalizace a překladatelských technologií.

Odkazy:

Chandler, Heather M. (2004), The Game Localization Handbook, Florence, KY (U.S.): Charles River Media.

Chandler, Heather Maxwell and Stephanie O'Malley Deming (2011), The Game Localization Handbook, 2nd Edition, Burlington, MA (U.S.): Jones & Bartlett Learning.

Dunne, Keiran J. (ed), Perspectives on Localization. ATA Scholarly Monograph Series XIII, Amsterdam / Philadelphia: John Benjamins Publishing Company, 2006.

Dunne, Keiran J. and Elena S. Dunne (eds), Translation and Localization Project Management: The art of the possible. ATA Scholarly Monograph Series XVI, Amsterdam / Philadelphia: John Benjamins Publishing Company, 2011.

Esselink, Bert (2000), A Practical Guide to Localization, Amsterdam / Philadelphia: John Benjamins Publishing Company.

Gambier, Yves and Luc Van Doorslaer (eds), Handbook of Translation Studies. Vol. 1, Amsterdam / Philadelphia: John Benjamins Publishing Company, 2010. Also online.

Localization World -- yearly conferences in Europe and in the Americas.

Pym, Anthony (2004), The moving text: localization, translation, and distribution, Amsterdam / Philadelphia: John Benjamins Publishing Company.

Quah, C. K. (2006), Translation and Technology, Basingstoke: Palgrave Macmillan.

Schäler, Reinhard (ed), Localisation Focus. The International Journal of Localisation. Special CNGL Edition, 8 (1), Limerick: Localisation Research Centre, 2009.

Souphavanh, Anousak & Theppitak Karoonboonyanan, Free/Open Source Software "Localization", available at Wikibooks.