Globalizace, nové trendy v ekonomice a zaměstnávání, počítače, internet a neustále se vyvíjející informační a komunikační technologie(ICT) změnili pracoviště a pracovní postupy organizací  na celém světě. Tyto změny měly zásadní dopad na způsob, jakým jsou řízeny produkční a distribuční kanály. Zatímco tradiční obraz osamělého překladatele obklopeného knihami je v mysli společnosti uložen po stovky let, současná realita diktuje něco jiného. Podobně jako se organizace a firmy (klienti překladatele) museli přizpůsobit měnícím se podmínkám, museli se přizpůsobit i překladatelské společnosti a překladatelé byli přinuceni uzpůsobit své pracovní procedury tak, aby vyšli vstříc různým požadavkům klientů. Tato změna se dotkla hlavně technologií.  Podobně jako většina kancelářských programů odpovídá požadavkům, které vznikají z rozličných kancelářských funkcí a procesů,(tj. komunikace a korespondence, psaní textů, sběr a vyhledávání dat, zveřejňování na webu, kalkulace a prezentace), tak i široká škála překladatelských kancelářských aplikací – známých jako Nástroje překladatelského prostředí (Translation Environment Tools – TEnT) nebo Počítačem  asistované překladatelské nástroje (Computer-Assisted Translation tools CAT) - odpovídá různým procesům potřebným k vykonávání překladatelských činností. Tyto specializované aplikace umožňují překladatelům vyhledávat a znovu získávat data na úrovních termínu, sousloví a segmentů za pomoci databází terminologií, paralelních korpusových manažerů a překladových pamětí. Tyto nástroje poskytuje funkce pro tvorbu srovnání, k porovnání s dříve přeloženým obsahem, korpusy a paralelní dokumentací, a k zacházení s elektronicky formátovaným obsahem při zachování kódu a tagů. Tyto nástroje pomáhají překladatelům při vytváření velmi kvalitních profesionálních prací i přesto, že se musejí vyrovnávat s velkým objemem práce, vysokým tempem a mnohými, často komplexními formáty dokumentů.

HT, CAT, MT, MAHT a HAMT jsou akronymy běžně používané v profesionálním překládání k označení  typu překladu: Human Translation (člověkem provedený překlad) Computer-Assisted Translation (překlad provedený s pomocí počítače), Machine Translation (strojový překlad), Machine-Assisted Human Translation (člověkem provedený překlad s pomocí počítače) a Human-Assisted Machine Translation (strojový překlad s lidskou asistencí). Tyto typy překladů popisují různé varianty zapojení člověka nebo počítačů do překladu, a to od překladu zcela provedeného člověkem až po čistě strojový překlad. MAHT (včetně CAT nebo TEnT) označují, že překladatel použil počítačový program, který mu pomohl během překládání, zatímco HAMT označuje zásah lidského překladatele do textu přeloženého strojem např. při závěrečné editaci. V průběhu času se pracovní prostor překladatele průběžně přetransformoval do síťového, nebo internetového “pracovního prostoru”, kde mohou být specializované nástroje překladu a technologie používány a sdíleny, jakož i kombinovány s dalšími malými programy , které jsou pro překladatele užitečné, např. s počítadly slov, konverzními nástroji a nástroji na vyhledávání obsahu. Softwarové nástroje a technologie vytvořené pro překladatele, ať už proprietární, open source, nebo založené na vyhledávačích jako Google, průběžně integrují funkcionality z prostředí se kterým jsou propojeny: projektový management, mnohojazyčný desktop publishing, lokalizace softwaru, webové stránky, hry, a mobilní zařízení a automatické (strojové) překládání.

Odkazy:

Baker, Mona and Gabriela Saldanha (eds), Routledge Encyclopedia of Translation Studies. 2nd Edition, London / New York: Routledge, 2009.

Bowker, Lynne (2002), Computer-Aided Translation Technology. A Practical Introduction, Ottawa: University of Ottawa Press.

Esselink, Bert (2000), A Practical Guide to Localization, Amsterdam / Philadelphia: John Benjamins Publishing.

Gambier, Yves and Luc Van Doorslaer (eds), Handbook of Translation Studies. Vol. 1, Amsterdam / Philadelphia: John Benjamins Publishing Company, 2010. Also online.

Hutchins, John, "The Origins of the Translator's Workstation", in Machine Translation, vol.13, no.4 (1998), p. 287-307. Online.

Ishida, Toru (ed), Culture and Computing. Computing and Communication for Crosscultural Interaction, Berlin / Heidelberg: Springer-Verlag, 2010.

Malmkjær, Kirsten and Kevin Windle (eds), The Oxford Handbook of Translation Studies, Oxford: Oxford University Press, 2011.

Quah, C. K. (2006), Translation and Technology, Basingstoke: Palgrave Macmillan.

Somers, Harold (ed), Computers and Translation: A Translator's Guide, Amsterdam / Philadelphia: John Benjamins Publishing, 2003. Online excerpts.

Zetzsche, Jost, TranslatorsTraining website.