Mladá akademická disciplína Studia tlumočnictví, se objevila až počátkem devadesátých let a je stále ve fázi aktivního rozvoje. Podobně jako u translatologie, se studium tlumočnictví  vyvinulo od komentářů a pozorování praktického tlumočení až k mezinárodní interdisciplinární oblasti plné mnoha rozličných teoretických a empirických modelů,metodologií a paradigmat. Tlumočnictví (nebo tlumočení) stále více benefituje z praktického výzkumu v ostatních disciplínách jako je sociolingvistika, psycholingvistika, pragmatika, analýza diskursu, kognitivní psychologie, neuropsychologie, neurofyziologie, mezikulturní komunikace, informační věda, a umělá inteligence.

Myriády okolností a událostí přispěly ke konsolidaci základů vědeckého oboru. Po setkáních  tlumočníků organizovaných Paulem Mantouxem v roce 1919 na Pařížské mírové konferenci, využila své schopnosti první generace školených simultánních tlumočníků (z Mannheimu a Heidelbergu) při Norimberském procesu (1945-1946) a v rámci nově založené Organizace spojených národů. Během šedesátých a sedmdesátých let přivedli Otto Kade a “Lipská škola” v Německu a Ghelly Chernov a “Sovětská škola” v Rusku translatologii  založenou na lingvistice  a psycholingvistice ke studiu tlumočení. Danica Seleskovitch a “Pařížská škola”, obzvláště École Supérieure d`Interprètes et de Traducteurs (ESIT), zavedly kurzy teorie a metod tlumočení a položili tak základ školení tlumočníků ve Francii. Tyto úvodní kroky se zaměřovaly především na konferenční tlumočení, a to jak v simultánním , tak v následném modu. Velké konference v letech 1986 (Terst, Itálie), 1994 (Turku, Finsko) a 1995 (Geneva Park, Canada) dále konsolidovaly tyto počátky, prosazujíce vědečtěji založený empirický výzkum. Svou prospěšnost prokázala současná mezinárodní spolupráce mezi tlumočníky a akademickou sférou, která přinesla do západního akademického diskursu důležité tradice ne-západních zemí jako jsou Japonsko, Čína a Indie. V devadesátých letech rychle získalo na důležitosti také tlumočení ve veřejných službách, tj. komunitní tlumočení.Tato kategorie zahrnuje tlumočníky, kteří pracují v oblasti zdravotní péče (fyzické i mentální), v nemocnicích a u soudů, u policejních okrsků, u imigračních a azylových řízení, ve školách a v mnoha dalších oblastech. Komunitní tlumočení, úzce propojené s globálními migračními trendy, přistěhovalectvím a místními přistěhovaleckými komunitami, se kromě praktického nácviku kognitivních schopností, zabývá také sociologickými a etickými otázkami. Komunitní tlumočení nezprostředkovává pouze jazyk a kulturu, ale musí se vyrovnávat  také se širokým spektrem sociálních, etnických a rasových tenzí včetně společenských a institucionálních stereotypů a předsudků.

Výzkum ve studiu tlumočnictví se objevil spolu se založením akademických programů a s tím souvisejícím vydáváním literatury o tématu. Obecně se zaměřuje na tři hlavní oblasti : kognitivní zpracování, profesionalitu, a školení. Studie zkoumají lingvistická témata ve vztahu ke kognitivnímu obsahu ( Effort models), pracovní paměti překladatelů, a mozkovým funkcím a aktivačním modelům při tlumočení. Dalšími podstatnými oblastmi výzkumu jsou očekávání uživatelů, hodnocení a reakce jako indikátory kvality, stejně tak jako jsou to sociální role tlumočníků v různých kontextech, jazyková směrovost  a zapojení versus odstup při komunitním tlumočení pro veřejný sektor. Tradiční zájem o přesnost s ohledem na přenos významu, chyby a opomenutí je také stále důležitý. V 21. stol.  se tlumočení a výzkumu tlumočení dále šíří. Toto šíření zahrnuje tlumočení psaného jazyka, dialog nebo tlumočení na dálku, dálkové tlumočení videopřenosů, překladatelské systémy řeč-řeč a rozvoj nástrojů a technologií pro sběr a analýzu dat jazykových korpusů.  Bezprostřednost a spontaneita spojované s tlumočením také nacházejí nové formy  ve dvou- a vícejazyčných online prostředích, od zábavy po zdravotní pomoc asistovanou tlumočníkem – tyto oblasti nepochybně budou tématem výzkumu studia tlumočnictví v příštích letech.

Odkazy:

Baigorri-Jalón, Jesús (2004), Interpreters at the United Nations: A History, Salamanca: Ediciones de la Universidad de Salamanca.

Baker, Mona and Gabriela Saldanha (eds), Routledge Encyclopedia of Translation Studies. 2nd Edition, London / New York: Routledge, 2009.

Gaiba, Francesca (1998), The Origins of Simultaneous Interpretation: The Nuremberg Trial, Ottawa: University of Ottawa Press.

Gambier, Yves and Luc Van Doorslaer (eds), Handbook of Translation Studies. Vol. 1, Amsterdam / Philadelphia: John Benjamins Publishing Company, 2010. Also online. Translation Studies Bibliography Online (2004).

Hale, Sandra Beatriz (2007), Community Interpreting, Hampshire / New York: Palgrave Macmillan.

Pöchhacker, Franz (2004), Introducing Interpreting Studies, London / New York: Routledge.

Pöchhacker, Franz and Miriam Shlesinger (eds), The Interpreting Studies Reader, London / New York: Routledge, 2002.