Aktivismus představuje organizovanou snahu ovlivnit sociální, politickou, právní nebo ekonomickou změnu, často za pomoci protestů, disidentství, kolektivních hnutí, spolupráce, občanské neposlušnosti apod. I když jsou dějiny Romů vyplněny rozličnými snahami o nějakou formu kolektivní organizace pro dosažení změny, dvě události symbolizují nejrannější pokusy o globálnější, transnacionální Romský aktivismus. V roce 1971 byly na prvním Světovém Romském kongresu přijaty národní symboly. Patří mezi ně  vlajka, hymna (Djelem Djelem), motto (Opre Roma!) a mezinárodní den (8. Duben). Na druhém Světovém Romském kongresu byla v roce 1978 založena Mezinárodní Romská unie (International Romani Union – IRU) s cílem bojovat za práva a  reprezentaci Romů po celém světě. Mezinárodní Romská unie se zabývá tématy jako kompenzace za Holocaust, asimilace versus integrace, standardizace jazyka, dějiny Romů a národnost (teritoriální i neteritoriální). Romský národní kongres další mezinárodní, transnacionální organizace, vznikl v osmdesátých letech.

Se založením a rozšířením Evropské unie, v níž se Romové staly největší etnickou minoritou, se  však mnozí aktivisté začali domáhat práv a řešení problémů na Evropské úrovni. Dřívější snahy obhajovat práva Romů, probíhaly především v rámci mezinárodních organizací typu OSN. Například v roce 1979 získala IRU složená z místních a národních organizací stejně jako jednotlivců, konzultativní status v Sociální a ekonomické komisi OSN.  Pozdější pokusy získat základní práva a reprezentaci směřovali již k institucionálním kanálům sjednocující se Evropy. K těmto snahám patří Evropské centrum pro Romská práva (Výzkum a obhajoba), Evropská Romská informační kancelář (Průvodce Romským mediálním aktivismem) , Evropské fórum Romů a kočovníků (Charta práv Romů) a Dekáda inkluze Romů. V posledních dvou desetiletích vzniklo mnoho dalších organizací a sítí, mezi nimi projekty Romský vzdělávací fond, Romské iniciativy, a Romský zdravotní projekt financované za podpory Open Society Institute (Sorosova nadace). Bohužel je obecně známo, že mnoho institucí a neziskových organizací nemá dostatečnou infrastrukturu a zdroje k zvládnutí rychlých změn, hlavně při řešení množství každodenních praktických problémů: diskriminace, pronásledování, nevhodné bydlení, nedostatečný přístup ke zdravotní péči a dalším sociálním programům, stejně tak jako ke vzdělání a zaměstnání. Na místní úrovni se organizace jako Romani CRISS pokoušejí spojit s dalšími partnery a dárci, aby mohli pomoci se zajištěním základních zdravotních a vzdělávacích potřeb Romů, stejně tak jako poskytnou právní pomoc v případě potřeby.

Romové netvoří etnickou většinu v žádné zemi, ve které žijí. Podle některých aktivistů je snaha vytvářet transnacionální politickou identitu při současném vyloučení Romů, kteří žijí mimo Evropu, pouze na překážku celosvětovým snahám po uznání a reprezentaci Romů  co se týče lidských, jazykových a kulturních práv a snahám o právní, zdravotní nebo vzdělávací reformy. Šíření informací, které mají za cíl zvýšit povědomí o Romech za pomoci festivalů, muzejí, místních komunit a akademické sféry samozřejmě stále zůstává prioritou. Přitom však komunikační, počítačové a internetové technologie a sociální sítě podněcují vznik internetového aktivismu a boje za práva menšin. Vzájemně propojené komunity dokáží zorganizovat akce pro veřejnost a informovat veřejnost o rasismu a diskriminaci, stejně tak jako podporovat ženská práva a vzdělání.  Jak  konečně dokazuje translatologický výzkum překladatelů-aktivistů a překladatelských hnutí, mohou být i překladatelé považováni za agenty sociální změny.

Odkazy:

Fact Sheets on Roma, "Institutionalisation and Emancipation", Council of Europe Romani Projekt, University of Graz, Austria. Available online.

Feys, Cara, "Towards a New Paradigm of the Nation: The Case of the Roma", PATRIN. Available online.

Goodwin, Morag (2004), "The Romani Claim to Non-Territorial Nation Status. Recognition from an International Legal Perspective", ERRC. Available online.

Klímová-Alexander, Ilona (2005), The Romani Voice in World Politics. The United Nations and Non-State Actors (Aldershot: Ashgate Publishing Ltd.)

Liégeois, Jean-Pierre (2007), Roms en Europe (Strasbourg: Éditions du Conseil de l`Europe.

Pogány, István (2004), The Roma Café. Human Rights & The Plight of the Romani People, London: Pluto Press.

Sigona, Nando and Trehan, Nidhi (eds), Romani Politics in Contemporary Europe. Poverty, Ethnic Mobilization, and the Neoliberal Order (New York: Palgrave Macmillan, 2009).

Tymoczko, Maria (2010), Translation, Resistance, Activism, Amherst, Boston: University of Massachusetts Press.

Vermeersch, Peter (2006), The Romani Movement. Minority Politics & Ethnic Mobilization in Contemporary Central Europe, New York, Oxford: Berghahn Books.

Wikipedia, "World Romani Congress", "Flag of the Romani People", "Romani Anthem", "International Romani Day", and "International Romani Union". Accessed Oct 2, 2011.

Willers, Marc (ed), Ensuring access to rights for Roma and Travellers. The role of the European Court of Human Rights (Strasbourg: Council of Europe, 2009) Available online.