Poválečné období bylo svědkem šíření termínů označujících  –morálně a legálně-- zločiny proti lidskosti, násilí proti skupině obyvatel, a množství dalších činů směřujících k zneužívání, diskriminaci a perzekuci skupin lidí po celém světě. Pojem “etnická čistka” byl poprvé šířeji užit v devadesátých letech minulého století s ohledem na násilí probíhající v bývalé Jugoslávii. Etnické čistky se nejvíce projevují záměrným odsunem celých skupin osob na základě jejich etnicity, rasy, nebo náboženství a jsou často založeny na politice, nebo činech skupinové diskriminace vůči těm, kteří jsou považováni za nechtěné nebo “nepatřičné”. Pojem etnocida se používá k popisu činů nebo politik, jejichž záměrem je zničit kulturní identitu konkrétního společenství. Tyto akce vzápětí vyvolávají významné migrační vlny jednotlivců, rodin a společenství, prchajících před zastrašováním, obtěžováním, násilím, znásilňováním, mučením a vražděním. V roce 2010 odhadoval UNHCR, že asi 43 milionů migrantů po celém světě byli uprchlíci, žadatelé o azyl, osoby přemístěné v rámci států a osoby bez státního příslušnosti. Pojem genocida, zavedený Raphaelem Lemkinem v roce 1943, označuje politiky a činy zaměřené proti konkrétním komunitám se záměrem zničit je a vyhladit. Tento pojem byl oficiálně přijat Generálním shromážděním OSN v roce 1948.

Historie veřejností a většinou vědců donedávna přehlížené genocidy Romů a Sintů,  Porrajmos, ukazuje jak bylo na základě etnického původu zavražděno 500.000 až 1.000.000 Romů, včetně celé komunity mluvčích jednoho z dailektů známých jako Čeští Romové. Tato genocida byla poprvé detailněji zdokumentována akademickými odborníky Donaldem Kenrickem a Ianem Hankockem a byla postupně uznána Organizací spojených národů, různými mezinárodními organizacemi bojujícími proti genocidám, Muzeem památníku holokaustu ve Spojených státech a akademickými institucemi. Na konci osmdesátých let sesbírala výzkumnice Gabrielle Trynauerová vzpomínky přeživších a jejich rodin a sestavila jednu z prvních komplexních anglicky psaných bibliografií týkajících se Romské genocidy. Počátkem devadesátých let sesbíral Paul Polansky vzpomínky a historickou dokumentaci týkající se koncentračního tábora v Letech, internačního tábora o němž byl natočen dokumentární film a uspořádáno několik výstav. Sběr dat o ostatních táborech stále pokračuje. I když v Evropských školních osnovách informace o Romské genocidě stále víceméně chybí, začíná být postupně s podporou Romských organizací, nebo institucí jako je Rada Evropy a FNASAT ve Francii, její existence uznávána . Mezinárodní Romský vzpomínkový den představil Romský národní kongres spolu s Mezinárodní Romskou unií v roce 2009. Romská komunita byla jako čestný host poprvé zastoupena na oficiálním Vzpomínkovém dni Holocaustu v roce 2011. I když jsou k pojmenování Romské genocidy používána i jiná označení, nejběžněji se používají termíny Porrajmos (“zničení”)  a Samudaripen (“vražda všech”)

Translatologický výzkum zkoumá jak překladatelé a tlumočníci snášejí pozici svědků a zprostředkovatelů násilí, konfliktů a válek. Překladatelé a tlumočníci nezdolávají pouze jazykové a kulturní překážky; sami se také mohou stát skutečnými stranami konfliktu, což je nutí kromě očekávané neutrality a objektivity, podobně reflektovat vlastní pozici, hodnoty, emoce a etiku. Stejně tak v některých případech, a to obzvláště v dnešním globalizovaném světě, mohou být překladatelé a tlumočníci jedinými hybateli, kteří veřejnosti odhalí činy diskriminace, persekuce a zločinů proti lidskosti. Jak ukazuje kniha Překladatel Daouda Hariho, překladatel, nebo tlumočník je někdy zásadním činitelem pro „vystižení podstaty událostí“, a pro vytvoření povědomí o situaci, tedy „přeložení“ tak, aby vlády, humanitární organizace a celý svět porozuměli a v souvislosti s tím učinili potřebná opatření.

Odkazy:

Asséo, Henriette, Idit Bloch & Juliette Jourdan, Mémoires Tsiganes, l'autre génocide, KUIV PRODUCTIONS (produit par Mark Edwards et Marie-Hélène Ranc).

Council of Europe, "Genocide of the Roma--Teaching Roma Genocide", available online in English and in French.

Fédération Nationale des Associations Solidaires d'Action avec les Tsiganes et les Gens du voyage (FNASAT), "Une mémoire française. Les Tsiganes pendant la Seconde Guerre mondiale, 1939-1946". Available online.

Hancock, Ian, "The Pariah Syndrome. German Treatment of Gypsies in the 20th Century," The Pariah Syndrome available online.

Hancock, Ian, "On the interpretation of a word: Porrajmos as Holocaust", RADOC. Available online.

International Organization for Migration (IOM) website online.

Kenrick, Donald (2009), "Victims of Nazi Persecution (Roma and Sinti)", Speak Up, Speak Out. Online and podcast.

Lukunka, Barbra (2007), "Ethnocide", Online Encyclopedia of Mass violence, modified 2008. Available online.

Marsh, Adrian (2009), "The Mechanics of Marginalisation; the Gypsies and genocide, 1900–2009 (O Baro Parrajmos). The history of Anna Maria “Settela”Steinbach." Available online.

Montreal Institute for Genocide and Human Rights Studies (MIGS), "Gypsies (Sinti and Roma) website online.

Naimark, Norman (2007), "Ethnic Cleansing", Online Encyclopedia of Mass Violence, modified 2009. Available online.

PATRIN, "The Holocaust. O Porrajmos." Available online.

Prevent Genocide International website online. "Genocide of Roma-Sinti" online.

ROMBASE, "'Czech' Roma", University of Graz, Austria. Available online.

Teleki, László, "The Fate of the Roma during the Holocaust: The Untold Story", Discussion Paper Series, The Holocaust and the United Nations Outreach Programme. Available online.

Tyrnauer, Gabrielle (1989), Gypsies and the Holocaust: A Bibliography and Introductory Essay. Bibliography Series No. 2. Interuniversity Centre for European Studies, Montreal Institute for Genocide Studies. Montreal Canada. Available online.

United Nations General Assembly website online.

United Nations High Commissioner for Refugees (UNHCR) website online.

United States Holocaust Memorial Museum, "Genocide of European Roma (Gypsies), 1939-1945", Holocaust Encyclopedia. Available online.

Wikipedia, "Ethnic Cleansing", "Lety Concentration Camp", "Porajmos", accessed on Oct 2, 2011.