Dialekty jsou sociální nebo regionální obměny jazyka. Dialekt odráží zvláštní typologii obměn používaných konkrétní skupinou mluvčích v daném místě a čase. Lingvisté se již několikrát pokoušeli klasifikovat odlišné Romské dialekty. Klasifikace dialektů je obyčejně obtížná, neboť lingvisté se vždy neshodnou na stejné definici dialektu. Životní styl některých Romů založený na migraci, cestování a přechodném usazování tvoří překážky pro klasifikaci založenou na ustálených jazykových strukturách a kategoriích. Jeden z trvalejších, i když stále napadaných pokusů, navrhuje systematizaci struktury Romských dialektů na základě rozdělení na Olašské a ne-Olašské. Z perspektivy historické lingvistiky, jsou Olašské dialekty používány potomky Romů, kteří žili po více než 500 let v bývalých  Ottomanských knížectvích Valašsko a Moldavie(v dnešním Rumunsku) a byli zde považováni za otroky. Tyto dialekty byly výrazně ovlivněny Rumunštinou. Kalderaš, jeden z Olašských dialektů, který má v současnosti na celém světě nejvíce zdokumentovaných mluvčích, bývá používán v komunikaci na mezinárodních fórech.

V současnosti se většina Romistů kloní k členění téměř 80 Romských dialektů do čtyř hlavních skupin:Balkánské, Střední, Severní a Olašské. Někteří lingvisté sledují vývoj a úroveň rozdílů mezi dialekty v pojmech hlavních vln Romské migrace a jejich pokračujícího šíření. Jinak řečeno, ty dialekty bližší diachronně Východnímu “centru původu” v Indii a Západnímu “centru etnické konsolidace” v Byzantské Anatolii udržují určité jazykové struktury sdílené dialekty v nejrannějších fázích jejich rozvoje, zatímco dialekty vznikající v pozdějších fázích migrace na Balkán, do Evropy a dále, ukazují proměnlivé úrovně lingvistického prorůstání z jiných jazyků, tak jak se Romština postupně vyvíjela. To znamená, že existuje podstatná vzájemná srozumitelnost mezi mluvčími jednotlivých dialektů, hlavně v určitých oblastech slovní zásoby.

Všechny Romské dialekty byly ovlivněny jazyky  států na jejichž území jsou používány. V některých zemích nepřijali Romové pouze některé prvky slovní zásoby, ale dokonce i gramatickou stavbu jazyků s nimiž jsou v každodenním kontaktu. To je např. případ Španělska. Jak by se dalo očekávat,  neustálená podoba stále ještě vznikající standardní Romštiny způsobuje, že Romové píší ve svém jazyce za pomoci abecedy běžně používané ve státě ve kterém žijí. Tak jako v případě většiny dvojjazyčných a vícejazyčných společností i Romové při konverzaci přepínají mezi jednotlivými jazykovými kódy. Všechny tyto vzájemně se doplňující faktory nám umožňují pochopit, že vzhledem k historické situaci neexistujícího vlastního národního teritoria zůstává snaha o vytvoření shody na mezinárodním standartu a pravopisu Romštiny přes národní hranice stále velkou výzvou.

Odkazy:

Courthiade, Marcel and Alain Reyniers (eds), "Langue et culture: approche linguistique", Études tsiganes, Vol. 2, No. 22, Paris: Études tsiganes, 2005.

Hancock, Ian (1995), A Handbook of Vlax Romani, Columbus: Slavica Publishers, Inc.

Langues et cité, June (9), Special issue on the Romani language, Paris: Observatoire des pratiques linguistiques, Ministère de la Culture et de la Communication, 2007.

Matras, Yaron (2002), Romani. A Linguistic Introduction, Cambridge: Cambridge University Press.

Proctor, Edward (2008), Gypsy Dialects. A selected annotated bibliography of materials for the practical study of Romani, Hertfordshire: University of Hertfordshire Press.

Romani Project, School of Languages, Linguistics and Cultures at the University of Manchester, retrieved 4 Sept 2011 at http://romani.humanities.manchester.ac.uk/.

ROMLEX -- Romani dialect groups.