Pojem “literatura” prošel během historie mnoha významovými proměnami. V nejběžnějším smyslu označoval dílo, které má specifické umělecké charakteristiky, jež ho povyšují na zvláštní třídu psané tvorby. Literatura bývá obvykle klasifikována na základě historického období, země, kultury a žánru. Žánr zahrnuje v západní tradici prózu, poezii, divadelní hry, novely a romány, ale literární hodnota je přiznávána také  esejům, memoárům, biografiím, filosofickým traktátům a náboženským textům. Na tradičně důležitou pozici poezie poukazuje historie literární tvorby po celém světě. Hodnota literárního díla je často posuzována podle pozorovatelných kritérií jako forma, struktura, přesvědčivost psaní, literární nástroje a techniky, stejně jako podle sdílených norem a priorit, které všechny mohou být definovány s ohledem ke konkrétnímu stylu nebo žánru. Zvyklosti a slovní zásoba specifické terminologie umožňují literárním kritikům a literárním teoretikům klasifikovat literární práce a obecně najít konsensus co se týče jejich hodnoty. Výběr kritérií, která použijí a která závisí na literární filosofii a ideologii, myšlenkových školách a jim  přiřazených metodologiích  pomáhá odborníkům v interpetaci a hodnocení estetiky a inovativnosti díla. Tyto procesy jsou posíleny také dalšími prostředky. Literární kruhy, salóny, knižní kluby, sdružení, magazíny, patronát, sponzorství, soutěže a ceny slouží jako hodnotící mechanismy, které všechny mají vliv na to, jakým způsobem jsou literární kánony, klasická literatura, vzdělávací osnovy a kulturní povědomí utvářeny a směřovány. 20. století objevilo ústně předávané kulturní povědomí, ale také bylo zásadní pro přijetí  “subjektivity” v diskusích o literatuře. Důležitost je přiznána čtenářům, kteří jsou plně zapojeni do tvorby konečného významu svou aktivní rolí čtenářů a interpretátorů textu. Další faktor důležitý pro usměrňování znalostí  a kultury ve společnostech je dostupnost literárních prací a to jak dříve v historii ve formě  přepisovaných manuskriptů, tak současných elektronických knih, které jsou zdarma ke stažení.

Romskou literaturu jako kategorii není snadné definovat. Někteří odborníci spíše prosazují termín “Romské literatury” v množném čísle, který lépe reprezentuje tuto literární tvorbu. Jiní odborníci, jako např. Milena Hübschmannová zdůrazňují existenci staleté  ústní tradici v Romských komunitách, která teprve nedávno získala sílu psaného slova přenesením “Romského umění krásných slov” (Romano šukar laviben) do jemných nuancí nových forem tvorby. Jako je tomu u jiných druhů umění, Romští autoři pocházejí z mnoha různých zemí a píší odlišnými jazyky a dialkety. Antologizace Romských autorů podle kritérií jako je styl, žánr, historické období, jazyk, nebo území se momentálně chystá v několika publikacích. Jeden z prvních projevů literární (a divadelní) tvorby vznikl během období po Říjnové revoluci v Sovětském svazu. Ruská Romská a divadelní vlna dvacátých a třicátých let zahrnuje mezi jinými takové spisovatele jako  Alexander Vyacheslavovich Germàno, Nina Alexandrovna Dudarova, a Mikhail Bezliudsko . Další literární milník přišel v polovině 20. století s objevením poezie Polské Romky  Papùśzi  (Bronislawa Wajs), přepsané a přeložené Polským básníkem Jerzy Ficovským.Pozdní šedesátá a sedmdesátá léta, obzvláště po Pražském jaru, nás zavádějí do plodnějšího období Romské literární produkce, která má své kořeny ve Východní Evropě a na Balkáně, ale pokračovala ve své tradici i dále v jiných zemích. Mezi jinými zahrnuje spisovatele z těchto zemí: Slovensko (Elena Lacková, Dezider Banga; Česká Republika (Margarita Reisnerová); Kosovo (Kujtim Paćaku, Ali Krasnići); Srbsko (Slobodan Berberski, Rajko Đurić, Jovan Nikolić); Maďarsko (József "Choli" Daróczi, Károly Bari, Menyhért Lakatos, Béla Osztojkán); Lotyšsko/Rusko (Leksa Manuś); Bělorusko (Valdemar Kalinin); Rumunsko (Luminiţa Cioabă), Bulharsko (Sali Ibrahim); Španělsko/Francie (Matéo Maximoff); Francie (Sandra Jayat, Luis Ruiz, Roberto Lorier, Lick, Esmeralda Romanez); Finsko (Veijo Baltzar); Německo (Philomena Franz); Makedonie (Muharem Serbezovski, Ljatif Demir, Iliaz Śaban, Šaip Jusuf); Bosna a Hercegovina (Hedina Sijerčić); Bosna/Itálie (Rasim Sejdić); Itálie (Alexian Santino Spinelli); Srbsko/Rakousko (Ilija Jovanović); Rakousko (Johann Horvath, Ceija Stojka); Švýcarsko (Mariella Mehr); Španělsko (José Heredia Maya, Joaquín Albaicín); Velká Británie (Glyn Bramwell Evens-Romany, Charlie Smith); Švédsko (Katharina Taikon); Kanada (Ronald Lee) a Spojené státy (Ian Hancock). Většina z těchto autorů se také aktivně zabývá překladatelstvím.  Romští spisovatelé se objevují například v těchto antologiích: Rromane Lila-Cigány Levelek-Rromani (2003), Антология на ромската поезия-Antologija e Romane Poezijake-Anthology of Roma Poetry (2002), Baxtaló Divès. Antologia a cura di Santino Spinelli (2001), a Romane Poetongi Antologia (1995). První mezinárodní Romská antologie v Angličtině, Cesty Romů: Penova antologie Cikánských spisovatelů, editovaná Ianem Hancockem, Siobhanem Dowdem a Rajko Duričem byla vydána v roce 1998. Mezinárodní Romská spisovatelská asociace(International Romani Writers Association - IRWA) byla založena v roce 2002. Různé organizace vydávají množství newsleterů, magazínů a novin, z nichž některé vycházeli pouze občas, dočasně. Často v nich vycházejí úryvky z literárních děl a poezie. Nejznámější Romská básnická soutěž je výroční Concorso Artistico Internazionale “Amico Rom” v Itálii.

Odkazy:

Bakker, Peter and Hristo Kyuchukov (eds), Publications in Romani useful for Romani language education, 2003.

Books LLC (2010), Romani Literature: Romani Poetry, Romani Writers, Memphis: Books LLC.

Courthiade, Marcel (2007), La Littérature des Rroms, Sintés et Kalés. Compendium à l`usage des étudiants de l`INALCO, Paris: INALCO.

Courthiade, Marcel and Jeanne Gamonet (eds), "La Littérature des Rroms, Sintés et Kalés." Missives (Paris: Société littéraire de La Poste et de France Télécom, 2002).

Đurić, Rajko (2002), Die Literatur der Roma und Sinti, Berlin: Edition Parabolis.

Ion Cioaba Foundation, "Rroma Writers", Romania. online.

Kovacshazy, Cécile (ed), "Littératures Romani : Construction ou Réalité ?", vols 1 and 2 (Nos. 36 and 37), Études tsiganes (Paris: Études Tsiganes, 2009).

Provot, Bernard (ed), "Littérature Romani," (4) Études tsiganes (Paris: Études Tsiganes, 1991).

ROMBASE, "Literature", University of Graz, Austria. Available online.

Williams, Patrick (ed), "La littérature des Tsiganes. Les Tsiganes de la littérature.", vol. 9, Études tsiganes (Paris: Études Tsiganes, 1997)