Posvátné texty hrály v minulosti ve většině společností klíčovou roli a často nesloužily pouze pro uspokojení náboženských potřeb, ale také jako nástroje normalizace a standardizace jazyka, propagace gramotnosti a udržení autority. Ranná historie evropského překladatelství je úzce propojena s překládáním Bible; prvním známým překladem, který se objevil ve druhém století po Kr. je Septuaginta. V pozdním 4.století po Kr. byl Sv.Jeroným (patron překladatelů) pověřen překladem Bible do Latiny a tak vznikla Vulgáta, která se později stala nejdůležitějším podkladem pro pozdější překlady do ostatních jazyků. Vynález knihtisku v Evropě 15. stol. vedl k překladu Bible do několika lidových jazyků (Němčina, Francouzština, Angličtina) a jako takový nepřispěl pouze k zpřístupnění bible běžnému lidu, ale také přispěl k zrovnoprávnění lidových jazyků s latinou. Vlivným náboženským a literárním odkazem zůstává dodnes Anglická Bible krále Jamese.  O standartizaci Německého jazyka se zasloužil Luterův překlad ze 16. století. Během 19.stol. byla Bible přeložena do jazyků, bez psané tradice, jako například Jorubština, nebo Kečuánština. Eugene Nida ze American Bible Society je dobře znám pro svou průkopnickou práci v této oblasti a její aplikaci v moderní Západní překladatelské teorii. Letní institut lingvistiky (SIL),který podporuje překládání Bible do mnoha jazyků, udržuje jednu z nejkomplexnějších databází jazyků na světě Ethnologue. Překládání  posvátných textů v současnosti tvoří živou oblast výzkumu. Odhaduje se například, že překlady z Buddhistických textů do lidové mluvy indické populace, do Sanskrtu, a Čínštiny byly provedeny ve 2. a 3.stol., kdy Indičtí Budhističtí učenci putovali do Číny.

Různé Romské komunity mají odlišná vyznání. Výzkum prokázal, že se dodnes v některých náboženských praktikách objevují prvky ranného Indického Hinduismu. Příkladem může být pouť ke Svaté Sáře(Sara e Kali) do Saintes-Maries-de-la-Mer ve Francii, lingvistické odkazy na božstvo Vayu, a Ayurvédské koncepty rituální čistoty a nečistoty. Romské skupiny se s Křesťanstvím setkaly poprvé v Armenii, ale trvalejší kontakt s ním navázaly až v Byzantské Anatolii. V Evropě byly Romové občas oběťmi pronásledování z náboženských důvodů. Přesto však většina z nich přijala Křesťanství; jeho formy se v různých Romských komunitách liší: Římské Katolictví, Protestantismus, Evangelismus nebo Ortodoxní křesťanství. Dalším důležitým náboženstvím je Islám, který je mezi Romy rozšířen v Turecku a na Balkáně. Islám je široce zastoupen v Bosně a Hercegovině a mezi populací Šutky, předměstí Makedonského hlavního města Skopje. Nejčastější první překlady náboženských textů do Romštiny byly Křesťanské modlitby, první překlad Bible byl uskutečněn až ve 20. stol. V současnosti existují překlady Biblických pasáží do mnoha dialektů: Kalderaš, Lovari, Usari, Baltic, Sinti, Balkan, Pan Rromani a také Erlii. Starý zákon přeložil do dialektu Kalderaš Matéo Maximoff a do Baltické Romštiny přeložil Bibli Valdemar Kalinin. Mnoho členů Romských společenství v současnosti vstoupilo do Romských církví, a přijalo evangelikánské, nebo letniční křesťanství, jehož důležitost mezi Romy v některých Evropských zemích vzrostla v polovině 20.stol. díky kontaktům s francouzským kazatelem Clémentem Le Cossec. Dva známí konvertité jsou Matéo Maximoff a Stevo Demeter. Romští duchovní používají překlady do Romštiny a do své kazatelské práce zahrnují tradiční Romské písně. Některé vícejazyčné online Biblické texty zahrnují také Romské překlady. Nejznámějším kazatelem je pravděpodobne „Cikán Smith“. Do Romštiny byly přeloženy i Muslimské texty, Korán byl přeložen Bosenským zpěvákem Muharemem Serbezovským. Jako populární ochránce Romů je stále uctívána Sara e Kali a v roce 1997 svatořečil v rámci římskokatolické církve papež Jan Pavel II. Španělskou Romku Ceferino Jimenéz Malla známou jako El Pele. 

Odkazy:

Hancock, Ian, "Romani ("Gypsy") Religion", RADOC, 2001.

Pasqualino, Caterina (ed), "Religions revisitées", Études tsiganes, No. 20, Paris: Études tsiganes, 2004.

Slavkova, Magdalena, “A Critical View of Contemporary Romology: Employing the Evangelical Sources”, Сохань, П., Н. Зiневич (Ред.) Роми Украïни: iз минулого в майбутнэ. Науковi записки. Т. 15. Киïв: Национаљна Академiя Наук Украïни, Институт украïнськоï Археографiï та джерелознавства iм М.С. Грушевського (2008) 385-394.

Tcherenkov, Lev and Stéphane Laederich (2004), The Rroma (2 vols),Basel: Schwabe AG Verlag.